aktualizováno 31. března 2018

Problematika, které se věnujeme a které se musí věnovat intenzivně především stát. Níže přinášíme nejdůležitější informace k této diskutované, ale pořád nedostatečně řešené otázce.

  • Obecně jsou důvody recidivy zadluženost, zhoršené uplatnění na trhu práce, návrat do nevhodného původního sociálního prostředí, sociální výbava (zázemí, předsudky společnosti, nedostatek příležitostí, vzdělání) a trestní politika státu.
  • Na zadluženosti se shodnou prakticky všichni, kteří se tímto tématem zabývají. S dluhy je však nutné pracovat od začátku výkonu trestu a začít okamžitě po nástupu do výkonu trestu na nástupním oddělení. U našich klientů sledujeme zadluženost a exekuce intenzivně od roku 2012 v rámci našeho programu FINANCE a VT. Různými fázemi našeho program prošlo již více než 500 klientů. Zadluženost, kterou jsme u odsouzených zjistili, je opravdu veliká. Průměrně mají osoby ve věznicích  12 exekucí a dluhy ve výši 900.000 Kč. Tato čísla obsahují ale také extrémy mnohačetných exekucí např. za dopravní podniky nebo vysoké škody za daňové úniky, které dosahují častokrát desítky milionů korun. Pokud využijeme mediánu. jedná se o 10 exekucí na osobu a částku okolo 700.000 Kč. U žen, které se našeho programu účastní ve věznicích ve Světlé nad Sázavou a v Řepích, jsou dluhy znatelně nižší. Mediánová částka se pohybuje okolo 320.000 Kč.  Vězeňská služba (VS) nemá v tuto chvíli žádnou celkovou evidenci.
  • Odsouzení nekomunikují s věřiteli a exekutory – nepřebírají poštu! Většina dlužníků obecně nepřebírá poštu a nekomunikuje s věřiteli a exekutory. Dle některých exekutorských úřadů je pouze 20 % dokumentů k exekuci doručeno bez využití fikce doručení. Dlužníci tak nemají žádný přehled o svých dluzích, nikterak je neřeší a ani se jimi nezabývají. Ve spojení s výkonem trestu se ale právě věznice stane místem, kam se dá doručovat bez problémů. Odsouzený je pro věřitele a exekutory dostižitelný. Převezme si dopis, ale bohužel opět svůj dluh většinou neřeší. Častokrát nemá totiž jak. Když například dostane dokumenty k nové exekuci, tak má 30 dní na uhrazení exekuce se sníženými náklady. Pro většinu dlužníků je samozřejmě tento postup nemožný, protože peníze zkrátka nemá. A zaplacením částky 50.000 Kč ušetřit 3.000 za náklady exekuce asi  také nebude to správné „lákadlo“. Pro osoby ve VT je to ještě horší. Ty nejenom že nemají, ale ze své pracovní odměny ani nemohou uhradit, i kdyby sebevíc chtěly. Nemají se ani s kým poradit, protože dluhové a finanční poradenství ze strany VS zatím nefunguje. Takovou výzvu nebo exekuční příkaz pak tedy raději vyhodí nebo někam založí. Přitom ve výkonu trestu mají odsouzení čas minimálně na to, aby si o svých dluzích zjistili co nejvíce informací, sepsali si je, rozdělili a v případě možností s nimi začali pracovat. I to je základ našeho programu FINANCE a VT.
  • Nejčastější dluhy – největší podíl na dluzích osob ve VT mají ve finanční výši dluhy vzniklé z hypoték, půjček, úvěrů, kreditních a debetních karet. Za nimi následují dluhy za náklady trestního řízení a advokáty ex-offo.  Následují dluhy za zdravotní a sociální pojištění, za poplatky spojené s bydlením (fondy oprav, nájemné) a za služby (vodné, stočné, plyn, elektřina), za svoz odpadu, za internet, televizi, mobilní telefon. U mužů samozřejmě často vidíme dluhy za výživné, u žen pak pokuty za krádeže, tedy přestupková řízení. Mnoho odsouzených dluží také za náklady vazby. Co do počtu dluhů vede stát právě s dluhy za náklady soudního řízení a advokáty ex-offo. Samostatnou kategorií jsou dluhy z podnikání a dluhy vzniklé trestnou činností, které častokrát mají na život našich klientů ten největší dopad. 
  • Odsouzení nemají možnost se ve věznici s někým poradit, pokud jim přijde exekuční příkaz, žaloba, platební příkaz a podobně. Dokumenty jsou velice složitě napsané. Vždyť mnoho právníků má problém rozklíčovat dokument od exekutora a vysvětlit ho. I když MSp připravilo změnu těchto dokumentů, jsme toho názoru, že se to nepovedlo. O července 2018 přijde záplava sice normovaných a v některých ohledem přehlednějších dokumentů, ale běžný dlužník se v nich ani tak nevyzná. I když jsme na to MSp upozorňovali a na složitost odkazovalo i mnoho odborníků, tak bohužel zvítězila opět populistická metoda. Odsouzení tedy opět zvolí tu nejjednodušší cestu, tedy dopis neřeší to a raději ho třeba zahodí. To nám potvrdili i vychovatelé ve věznicích. Školit personál na řešení této problematiky je velice složité, protože samo o sobě jde o jednu z nejsložitějších oblastí. Je tedy nutné odsouzené pravidelně v tomto školit, resp. sdělovat jim co a jak provádět, kam napsat, kde zjistit důležité informace nebo aspoň oznámit věřiteli, že se nachází ve VT a dohodnout se s ním na nějakém postupu. Změnu snad již přinese tento rok, kdy se začnou realizovat první pilotní projekty dluhového poradenství ze strany Vězeňské služby.
  • Stát se v tomto neumí chovat jako dobrý hospodář. Chybí totiž pohled „z terénu“. Od židlí z MSp, PaMS a spřízněných neziskových organizací, které se snaží, aby člověk nebyl v tísni, to zkrátka jde hodně špatně. Problémy se vidí a hledají totiž zcela jinde, než opravdu jsou. Častokrát za to může právě politika, která s sebou nese potřebu získávání voličských hlasů a preferencí. Ty jsou málokdy v souběhu s opravdovými potřebami a problémy dlužníků. Typickým příkladem je současná novela insolvenčního zákona, které se říká „nulová varianta“. Její navrhovatelé hovoří o pomoci statisícům dlužníkům, ale obávám se, že se jich ani nezeptali. Problém totiž neleží v tom, že by většina dlužníků nedosáhla na současnou hranici 30 % minimální úhrady dluhů. Problém je v tom, že dlužníci nejsou schopni vyžít z penězi, které jim v exekucích a insolvencích zůstávají. Proto nemají o insolvenci zájem nebo dělají v šedé zóně. Stačí vycházet z informací, které MSp zveřejnilo na svých stránkách. Je samozřejmě absolutní nesmysl, že by 90 % exekucí bylo nevymahatelných jen proto, že dlužníci mají např. 3 – 9 exekucí. Pokud budeme vycházet z čísel uvedených MSp, tak je vymáháno 4,67 mil. exekucemi celkem 239 mld. Kč. Na jednu exekuci tedy připadá 51.000 Kč. Jsou v tom zahrnuté samozřejmě i exekuce na vysoké desetimilionové částky, takže reálně je průměr jistě mnohem nižší. Každopádně není nereálné 3, 4 nebo 5 exekucí uhradit. Z platu 20.000 čistého jde na exekuce 10.000 Kč měsíčně, tedy 120.000 Kč za rok. To jsou skoro 3 exekuce ze jeden rok. Za dva roky určitě uhrazeno 4 nebo 5 exekucí. Proč o to nemají dlužníci zájem? Proč jim musíme nabízet změnu zákona, poškozovat tím věřitele, přenášet na náklady na ostatní občany a místo vzdělávání říkat dlužníkům, že stát za ně vše vyřeší? To už MSp neříká. 863 000 osob je v ČR v exekuci. 493 000 osob mí 3 a více exekucí, 370 000 tedy 1 nebo 2 exekuce. To je skoro 43 % dlužníků, kteří mají dluh do 100.000 Kč, který je zaplatitelný do jednoho roku. Proč to zkrátka neudělají? MSp nikterak svá vlastní čísla nevysvětluje. Jde tedy o politiku nebo malou domů? Problém není v dostupnosti insolvence, ale v částce, za kterou musí dlužník žít při provádění srážek.
  • Zajímavým počinem, možná bych měl napsat smutným, je Aliance proti dluhům. Typicky nepovedená akce našeho státu. Založená, zvoleny orgány, odprezentování se v médiích a … to je prakticky všechno. Pardon, ještě je udělaný web, který už nikdo neaktualizuje. Takže informace staré, nepravdivé a zavádějící. Poslední plán byl na rok 2015 a o změny insolvencí v roce 2017 zcela chybí. Proč takové stránky, za kterými stojí PaMS, MSp, MV a další organizace, vůbec existují, je nám záhadou. Ohledně tohoto projektu jsme opakovaně kontaktovali Probační a mediační službu, ale bohužel zcela bez odezvy. Problém jsou také společnosti, které dnes poskytují své služby odsouzeným z peněz grantů a fondů ve velmi nízké kvalitě a bohužel čím dál častěji jen za účelem svého vlastního zisku.
  • 88 % odsouzených má jen základní vzdělání nebo vyučení bez maturity. Současná extrémně složitá legislativa a problematika dluhů, smluv, exekucí a případně insolvencí je problém i pro lidi s vysokoškolským vzděláním. Odsouzení neumí mnohdy ani napsat dopis, neví, kde začít, jak postupovat, jaké mají možnosti řešení. O každou adresu musí ve věznici žádat sociální pracovnici, přístup k informacím je velice složitý a mnohdy i nemožný. A proto to logicky raději vzdají. Ve vězení jsou totiž proti zásahům z vnějška „chráněni“ a tak nemají potřebu se dluhy zabývat. Jistě by byla výborná věc, kdyby se součástí programů zacházení staly i povinné přednášky o dluzích, o řešení exekucí, o hledání práce, které by naučily odsouzené všechny potřebné náležitosti. Od napsání dopisu, přes základní pochopení dokumentů od soudu a exekutorů, až po napsání životopisu a přípravu na pracovní pohovor. Místo toho jsou v programech zacházení opravdu kroužky akvaristiky, keramiky a dalších nepotřebných věcí. To nejsou výmysly. Tak to opravdu je.
  • Dát seznam dluhů dohromady také není z věznice jednoduché. Možností je několik. Výpis z Centrální evidence exekucí stojí 60 Kč a informace o každé další exekuci dalších 60 Kč. Na pobočkách České pošty pak platíte 50 Kč za jednu stránku výpisu. Výpis z bankovních a nebankovních registrů od 200 Kč výše. Další výpisy stojí další peníze. Odsouzení na to většinou prostředky nemají. U jednoho odsouzeného je to částka od 460 Kč výše.
  • Řešení dluhů a exekucí je znalostně a právně náročné. Na projektu FINANCE a VT spolupracujeme s mnoha exekutorskými úřady, věřiteli, profesními nebo stavovskými organizacemi, právními kancelářemi, Českou asociací věřitelů, Asociací inkasních agentur, Magistrátem hlavního města Prahy, sociálními odbory v různých místech Čech a Moravy, s některými věznicemi a mnoha neziskovými organizacemi. A samozřejmě také s rodinami odsouzených.  Snažíme se propojovat dva světy „dlužníka a exekutora“ a dlužníka a věřitele“ a ukázat, že komunikace se vyplácí a může fungovat. A to jak pro dlužníky, tak pro věřitele nebo další subjekty procesu správy, hrazení a vymáhání dluhů. Ohlas u všech stran je obrovský. Učíme odsouzené vyznat se ve svých dluzích, komunikovat s věřiteli a exekutory, napsat dopis a požádat např. o splátkový kalendář. Pochopit, jak dluh vznikl, kdy opravdu došlo k jeho navýšení a jak je možné s ním pracovat.
  • Po propuštění chybí možnost zbavení se exekucí v reálném čase. Mnohdy dluhy narůstají rychleji, než jsou hrazeny srážkami ze mzdy. Největší problém jsou úroky a smluvní pokuty. Ty jsou často ve stokorunách denně, tedy v tisících měsíčně. Příklad z praxe: Soudem přiznaný nárok na smluvní pokutu z částky 100.000 Kč denně byl 300 Kč. Tedy 9.000 Kč měsíčně. Za rok výkonu trestu je z dluhu 100.000 Kč bezmála 210.000 Kč. Dotyčný nemá šanci dluh nikdy splatit. A to není výjimka, takových lidí je mnoho. Problémem je i vymáhání dluhů z trestního řízení a za právníky ex-offo, které jsou vždy ve vězení na prvním místě a značně omezují možnosti odsouzeného hradit další dluhy, především ty z trestné činnosti. Díky „odčerpávání“ na splátky pro stát, pak nemůže odsouzený hradit právě ty dluhy, u kterých narůstají úroky a smluvní pokuty do nezaplatitelných výšin. Odsouzení tak nevidí žádný konec, žádnou vidinu změny a raději zvolí po propuštění práci na černo, dluhy neplatí nebo páchají trestnou činnost. A stát na tom opět prodělává.  Je to typický příklad toho, jak stát neumí pracovat s výkonem trestu a následným propuštěním.

Řešení zadluženosti je mnoho. Jsou náročná a dlouhodobá, ale náš program FINANCE a VT jasně ukazuje, že mají smysl a mohou pozitivně ovlivnit další život odsouzených a propuštěných osob. A tím samozřejmě snížit recidivu, kterou dluhy a exekuce jednoznačně s sebou přinášejí. Při řešení problematiky zadluženosti osob ve VT a jejího řešení je nutno postupovat systematicky a jednotně. Začít se musí ještě před nástupem do VT.

  • s pokyny k nástupu do VT posílat již základní informace s návodem na řešení finančních závazků (odhlášení elektriky, změny adres u věřitelů apod.)  
  • na nástupním oddělení informovat odsouzené společně s prvními informacemi o VT také o možných důvodech vzniku dluhu
  • zajistit odsouzeným možnost porady s osobou znalou problematiky dluhů a exekucí
  • povinně zařadit do programu zacházení dluhové poradenství, řešení exekucí a finanční gramotnost dle potřeba jednotlivých odsouzených
  • spolupracovat s rodinou odsouzenými
  • spolupracovat s věřiteli a exekutory
  • připravovat odsouzeného na jeho vlastní život po propuštění – srážky ze mzdy, osobní či rodinný finanční rozpočet, splácen exekucí, insolvence
  • při opuštění z vězení vybavit propouštěného seznam jeho dluhů a závazků a možnostmi, jak je dál řešit